– Samozřejmě, že jsou to prázdniny.
V dnešních časech je toto slovo ještě více skloňované, než dejme tomu, před třiceti lety. Prázdnin mají děti čím dál více.
· Jedno měly se svými rodiči a prarodiči společné.
· Školní rok začínal první všední den v září a končil poslední pracovní den v červnu.
To děti, před několika sty lety, to měly daleko složitější.
– Roku 1774, bylo všeobecným školním řádem stanoveno, že školní rok bude probíhat jinak na vesnici a jinak ve městě.
Město– začátek školního roku byl stanoven na třetího listopadu. Končil v sobotu, před Květnou nedělí. Což znamená neděli před Velikonocemi. Znovu se začínalo v pondělí, po první neděli po Velikonocích. Školní rok definitivně končil dvacátého devátého září.
Myslím, že dnešní děti (včetně rodičů) by měly co dělat, aby něco neprošvihly.
Školní rok byl pohyblivý
Na venkově bylo potřeba, aby byly děti ještě o kousek inteligentnější a rychleji chápaly. Měly to trochu složitější a školní rok byl kratší.
· Začínalo se prvního prosince a výuka měla trvat alespoň do konce března.
– To se týkalo hlavně dětí, od devíti do třinácti let.
– Ty nebyly tolik potřebné na polích.
· Po Velikonocích se začínalo tak, jako ve městě.
– Když nastalo období žní, měly děti tři týdny volno.
Zřejmě začalo být někomu jasné, že to takhle dál nejde a je potřeba to trochu ujednotit.Roku 1805 přišla úprava. Školní rok bude začínat od října do listopadu. Pak budou pěti týdenní prázdniny. To už je jasnější.
· Přešly dvě, až tři generace a děti v roce 1870 nastupovaly do školy od prvního září, do prvního listopadu.
· Strávily ve škole čtyřicet šest týdnů a měly šest týdnů volno.
· Pokud ředitel rozhodl, mohly se prázdniny rozdělit na několik částí.
Školní rok, tak jak ho známe nyní, přišel až v roce 1925.