Malovýrobě v provizorních podmínkách už velice často odzvonilo a vystřídala ji výroba ve velkém, která má nesporně dost všemožných předností. Jenže to vedlo mimo jiné i k tomu, že je třeba to, co se někde takto ve velkém vyrábí, následně rozvážet k odběratelům. Velký objem čehokoliv se totiž obvykle přímo v provozovně, kde toto vzniká, prodat a spotřebovat nedá, a současně by to pak někde ve vzdálenějších místech chybělo.
Což o to, nějaké auto pro odvoz se vždycky sežene, a případně se dá využít klidně i vlak nebo u větších vzdáleností třeba nákladní letadlo, ale to ještě není všechno.
Největší problém v tomto ohledu představují především tekutiny nebo něco kašovitého. Protože to na korbu nákladního auta nenaskládáte. Kdybyste to tam nalili, vyteče to a je po nákladu, případně se to tu smísí s něčím jiným a ztratí to tak svoji hodnotu.
Takže je k přepravě něčeho takového potřeba sehnat si nějaké nádoby. A nějaké nádoby jsou potřeba i k tomu, aby se něco podobného dalo skladovat. A kde tyto vzít?
Mohlo by se říci, že se vždycky někde nějaká ta nádoba najde. Jenže už dávno bohužel nežijeme v dobách, kdy nebylo na výběr, leccos se ignorovalo, a tak lidé prostě nakládali cokoliv skoro do čehokoliv a pak to bez zábran zase používali, byť z nevyhovujících obalů. Dnes už se vyžaduje zejména pro přepravu potravin, léků a chemikálií naprosto optimální obal. Hygienický, nezávadný a nejlépe takový, který se dá skládat a upravovat úměrně konkrétním podmínkám.
A to nabízí výrobcům a přepravcům kontejner IBC. Přesně to je typ nádob, který se pro výše zmíněné účely zaručeně hodí. A vyhovuje vždy a všude i těm nejpřísnějším požadavkům na bezpečnost, hygienu, skladnost a podobně.
A tak si přepravci tyto kontejnery někdy kupují a někdy i jenom dlouhodobě pronajímají. Protože v těch se leccos převáží jedna báseň.