I když podle úvodu vypadá situace s podnikáním a hospodářskou kriminalitou bledě, pořád jsme na tom lépe než zbytek Evropy. I když se zdá, že to není příliš k oslavě, protože pravděpodobně jsou čísla, vlivem používání nevyspělých technologií k detekci deliktů, zkreslená. Na vině nízkého čísla jsou pravděpodobně také neschopnosti podniků kriminalitu vůbec odhalit.
Pravdou je, že je pravděpodobné, že se s úplatkářstvím a korupcí setkávají naše firmy mnohem méně, než jiní evropští konkurenti.
Nejvíce podvodných jednání je v těchto odvětvích:
· finančnictví
· oděvnictví
· energetika
· spotřebitelské podvody
· oblast nákupu
· počítačová kriminalita
I když čísla ukazují, že kriminalita je na ústupu, dá se očekávat, že je to naopak, ale podvodné jednání není vůbec nahlášeno či odhaleno.
Ztráta peněz i dobré pověsti
Nejvíce se vyplatí monitorovat a kontrolovat firmy v rámci systému řízení rizik a podvodů a interního auditu. Kriminalita je pak odhalena u více než poloviny případů. Další delikty pak odhalí firmy díky vlastním zaměstnancům. Zločin je hlášen zvenčí pouze asi v pěti procentech všech situací.
Moderní technologie jsou v naší zemi využívány jen asi v třiceti procentech firmy, přičemž dalších čtrnáct procent plánuje podobných systémů zavádění. Je s podivem, že je procento tak malé, když víme, že podvodníci se více a rychleji přizpůsobují moderní doby, překonávají nastavené kontrolní systémy a umí využívat i umělou inteligenci k některým krokům.
Polovina z postižených firem ztratila vlivem podvodu více, než milion korun. Ale to není největší problém celého tohoto kriminálního jednání. Horší je, že přímé finanční ztráty nejsou tak velké, jako investice do vyšetřování deliktu.
Bez vyčíslení je pak dopad nedozírných rozměrů. Tím je samozřejmě poškození dobrého jména společnosti a narušení pracovní morálky zaměstnanců.